Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie školy             

            Historické materiály říkají, že už od roku 1858 docházely děti z naší obce za vyučováním do blízkých Martinic. Toto trvalo celých 47 let. Ve školních kronikách jsou popsány útrapy našich dětí, které za nepohody a zvláště v zimě přicházely do Martinic zcela zkřehlé zimou, promáčené a unavené dlouhou cestou.

            Na snahu mít vlastní školu naráželo jednak nepochopení tehdejších radních, kteří neviděli důvod rozšiřovat vzdělanost a také nedostatek finančních prostředků.

            Změna nastala až za starosty Josefa Jurčíka, který prodal spolu s Josefem Sovadinou své pole uprostřed obce, a tak prosadil stavbu nové školy v Přílepích – v roce 1904.

            V tuto dobu se ve školním roce 1904/1905 začali ti nejmenší (tedy 1.-5. ročník) vyučovat v Přílepích, v domku u p. Sedláře č.p. 7. Celkově to bylo 46 žáků a byla to vlastně paralelka školy v Martinicích.

Vlastní stavba byla zahájena na jaře roku 1905. Je až neuvěřitelné, že toto překrásné dílo bylo postaveno do jednoho roku. Na tehdejší dobu vynikala tato budova okázalou architekturou. Stavitelem byl Josef Drahoš z Kroměříže, celá stavba stála 45 190 korun, 90 haléřů. Značným dílem se podíleli hrabě Maxmilián a jeho synové Karel a Julius Seilernovi.

8. října 1905 byla škola při velké slavnosti obce vysvěcena páterem Wolfem z Holešova a vlastní vyučování začalo po doplnění lavic a nábytku – 1. prosince 1905. Prvním správcem této školy byl Alois Kopřiva z Jankovic, první učitelkou sl. Františka Vybíralová z Pravčic a katechetou páter Vilém Tihelka, kaplan z Holešova.

Počet žáků se pohyboval vždy kolem 100, ale musíme brát v úvahu, že zde byl 1.- 8. ročník a že do měšťanské školy chodil v té době málokdo. Každý školní rok byl zahájen i ukončen bohoslužbou. Mnozí žáci také požívali tzv. úlev.

Na obecné, později základní škole působilo do dnešních dní asi 75 učitelů. Jejich životním posláním bylo a je vychovávat mládež ve vzdělanosti a kultuře, rozvíjet v ní oddanost k práci, dalšímu vzdělávání a vlastenectví. Byli a jsou to vzorní vychovatelé generací, i když na vždy dosáhli od společnosti patřičného uznání. V minulosti znali učitelé svízelné živobytí četných chudých rodin, a proto povzbuzovali dobrodince z velkostatků, či hrabata, aby přispívali na rozvoj školy. Učitelé se vždy zapojovali do kulturního a politického života naší obce. Všichni tito lidé si zaslouží naši úctu a vážnost.

Vrátíme-li se k historii naší školy, nelze nevzpomenout na její uzavření v roce 1980 – 1992 při tzv. integraci škol. Po celou tuto dobu budova sloužila všemu možnému, jen ne tomu účelu, pro který byla postavena. Až po politických změnách ve státě v roce 1989 se nejen obec zpětně osamostatnila od Holešova, ale i do lavic naší školy opět usedli žáci. Škola se postupem času ještě více zmodernizovala. Vznikla nová tělocvična, další učebna, bazén, kuchyně s jídelnou a nastala úprava školního hřiště. Stalo se tak za působení nového obecního úřadu v letech 1990 – 97. V roce 2005 došlo k dalším větším stavebním úpravám, na staré budově školy byla vyměněna všechna okna za nová, byly zpevněny houpající se stropy mezi přízemím a 1. patrem. Pod malým stávajícím školním hřištěm bylo vybudováno nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem.

I nyní působí škola většinou jako trojtřídka při pěti ročnících. V některých letech nám chybí do limitu 1-2 žáci, takže obec doplácí chybějící finanční prostředky.

            Obec má zájem na zachování školy v obci – „ Obec školu potřebuje, škola potřebuje obec!“